O setkání s pamětnicí byl velký zájem

Ve dnech 9. a 10. února proběhla celkem tři setkání s pamětnicí holocaustu, paní Dagmar Lieblovou. Ta za války prošla tábory Terezín, Osvětim, Bergen Belsen a Hamburg. O svém životě za války vyprávěla v Lišově a dvakrát v Prachaticích.

První z přednášek proběhla v Lišově, v prostorách tamního učitliště. Téměř padesátka žáků školy, za doprovodu svých pedagogů, přivítala vůbec poprvé pamětníka holocaustu ve svých prostorách. „Žáci měli velmi zajímavé otázky, mnohé z nich jsem dostala vůbec poprvé. Jsem ráda, že jsem se i do Lišova mohla podívat a s tamními žáky besedovat o svém životě“, shrnula Dagmar Lieblová po první besedě.

V pátek dopoledne čekal na pamětnici zcela zaplněný sál divadla v Prachaticích. Přivítání a úvodního slova se ujal Jan Klimeš, místostarosta města. „Je pro nás velkou ctí, že jste k nám zavítala, a to již poněkolikáté. Myslím si, že v dnešní době jsou podobná setkání velmi důležitá. Mladí potřebují slyšet konkrétní příběhy těch, kteří prožili holocaust na vlastní kůži a je potřeba využít možnosti se s takovou osobou setkat, protože pamětníků bohužel ubývá“, shrnul místostarosta na úvod.

Více jak dvěstě žáků a pedagogů, kteří na besedu zavítali, nejprve shlédli krátký film, který mapuje život paní Lieblové. „Ten dokument je příliš krátký na to, aby obsáhl celý můj život, ale je dobrým prostředkem pro vtažení do tématu. Přítomné během něj často napadají dotazy, které se vždy snažím zodpovědět. Řada dotazů je podobných, ale tu a tam se objeví některý zcela nový. Zde to byl třeba dotaz, zda nosím stále dlouhé rukávy, abych zakryla své vězeňské číslo, jež mám stále vytetováno na ruce“, řekla paní Lieblová krátce po besedě s místními žáky.

Diskuze probíhala i po skončení besedy, kdy měli přítomní možnost podívat se na již zmíněné vytetované vězeňské číslo paní Lieblové. Mnozí z nich pak přišli jen vyjádřit slova obdivu a díků, za toto velmi silné dopoledne, či jen popřát pevné zdraví do dalších let.

Po společném obědě s místostarostou města, při kterém padla celá řada dalších zajímavých dotazů, následovalo třetí setkání. To proběhlo v SeniorPointu Prachatice, na Zlaté stezce 145. Zde byl program rovněž zahájen videodokumentem, po kterém následoval řízený rozhovor. Ten vedl Zdeněk Krejsa, ředitel KreBul, o.p.s. a organizátor setkání. Dostalo se i na dotazy z publika. „Poslední setkání bylo komornější, ale velmi příjemné. Velmi mne potěšil a trochu i dojal jeden z přítomných pánů, který si přinesl několik mých fotografií, které chtěl podepsat a také jsem od něj obdržela drobné dárky, vztahující se k tomuto nádhernému městu, tedy Prachaticím. Každé ze setkání je pro mne silným zážitkem, a to i přes to, že vzpomínat na všechny ty události, pro mne ani po těch letech, není nikterak snadné“, shrnula Dagmar Lieblová.

Dagmar Lieblová se narodila v roce 1929 v Kutné Hoře, v židovské rodině.  Během druhé světové války byla v několika rozdílných koncentračních táborech, což ukončilo její dospívání. Byla deportována z Terezína do Osvětimi, kde celá její rodina zahynula. Jen ona jediná přežila, a to díky chybě neznámého člověka, který přepsal její rok narození na rok 1925, namísto 1929. Tím byla při selekci zařazena mezi práceschopné. Znamenalo to však opustit rodiče a mladší sestru, se kterými se již nikdy nesetkala.

Z Osvětimi byla odvezena na nucené práce do Hamburku. V roce 1945, ke konci druhé světové války, byla Spojenci osvobozena v Bergen-Belsenu. Poté se Dagmar Lieblová vrátila zpět do svého českého rodiště a život šel dál. Šťastně se provdala a pracovala jako učitelka. S manželem vychovala dvě dcery a syna. Od 90. let předsedá organizaci Terezínská iniciativa a prakticky po celém světě se setkává se žáky, studenty i dalšími posluchači, aby jim vyprávěla svůj životní příběh.

Rád bych touto cestou, ještě jednou poděkoval paní Lieblové za možnost se s ní opět setkat a umožnit tak osobní setkání s pamětnicí dalším téměř 280 posluchačům. Věřím, že setkání s ní bude pro většinu z nich nezapomenutelným zážitkem. Poděkování patří také městu Prachatice za spolupráci při organizaci setkání v divadle a také vedení divadla a technikům za skvěle odvedenou práci.  

Akce se konají u příležitosti 10. let KreBul, o.p.s. a v rámci projetu „Vzpomínka pro lidskost 2017“, za laskavé podpory Nadační fondu obětem holocaustu a Jihočeského kraje.

Za KreBul, o.p.s.

Mgr. Zdeněk Krejsa, DiS.

ředitel