Pamětnice přiblížila svůj příběh

Projekt Vzpomínka pro lidskost 2021 nabídl jedinečná setkání s pamětnicí holokaustu. Tou je stále aktivní přednášející - akademická malířka Helga Hošková Weissová.

Paní Helga vyrůstala jako malá v Praze. Krátce po svých dvanáctých narozeninách byla s rodiči transportována do ghetta v Terezíně, každý v jiných kasárnách. Jednou poslala otci obrázek a tím začala obrazová sbírka, o které následně hovořila. Po třech letech byla deportována do Osvětimi, odkud byly s maminkou dále deportovány do Freibergu u Drážďan. Tam pracovaly v továrně na výrobu letadel.  Následně se stala účastnicí transportu smrti do Mauthausenu. Díky končící válce a zpoždění na trati dorazil tento transport den poté, co byly plynové komory zničeny… Měly opět velké štěstí. Přežily. Tento příběh a část svých obrazů představila na on-line přednáškách.

Celkem dvě besedy s pamětnicí, která ve svých 92 letech ukázala, že není se potřeba bát techniky, proběhla v komunitním centru Na půdě. Obě setkání proběhla pro veřejnost a dále studenty Střední pedagogické školy Prachatice a Gymnázia Prachatice.

Paní Helga přiblížila svůj život před válkou a také jak se změnil ve chvíli, kdy museli začít nosit žlutou hvězdu, nastoupit do prvního transportu, který vedl do Terezína. A právě zde začala paní Helga malovat obrázky, jak jí řekl tatínek: „Maluj, co vidíš“. Vznikla tak více jak stovka kreseb, které dětskýma očima přibližují hrůzy, které každý den museli vězni koncentračních táborů zažívat.

Tyto kresby byly publikovány v roce 1998 v knize s názvem „Zeichne, was Du siehst“, vznikla i stejnojmenná výstava obrazů. Helgy příběh, který je zapsán ve formě deníku - „Deník 1938-1945“ vyšel v roce 2012. Nově vzniklá publikace „Nikdo nás nečekal“, která přibližuje život před válkou a hned po válce, pak vyšla v loňském roce.

Paní Helga přiblížila svůj život velmi emotivně a neopomněla historické pozadí všech událostí. Přesah přednášky byl především v tom, že ukázala, jak se mnohé věci podobají dnešním událostem a době v covidu. Přesto však s velkým rozdílem: "Tenkrát vše bylo proto, aby nás (Židy) zabili. Nyní je to vše proto, aby lidi zachránili…“.

Nakonec vzkázala nejen mladé generaci poselství: „Máme svoji postel, máme střechu nad hlavou, máme plnou lednici jídla. Máme téměř vše. Přesto se lidé zabíjejí kvůli penězům, kvůli majetku, kvůli barvě pleti, náboženství. Bohužel se lidstvo moc nepoučilo a je třeba si to uvědomovat. To, co se lidem dnes nařizuje, je v rámci dobra, nám ty nařízení dávali proto, aby nás vyhubili. Važme si tedy svobody, važme si přátelství, protože to jsou nedocenitelné věci a je potřeba je chránit“.

Setkání s pamětnicí se uskutečnila v rámci projektu Vzpomínka pro lidskost, podpořeném z prostředků Jihočeského kraje a Nadačního fondu obětem holocaustu.

Za KreBul, o.p.s.

Mgr. Zdeněk Krejsa, DiS.