Babičko vyprávěj přibližuje pochod smrti

Nová publikace o pochodu smrti, tentokrát určená menším čtenářům, vznikla jako poděkování Jaroslavě Krejsové. Kniha byla pokřtěna na setkání v Montessori sněmovně při ZŠ Národní v Prachaticích.

V pátek 19. dubna proběhlo setkání u příležitosti představení nové publikace s názvem „Babičko, vyprávěj nám o … pochodu smrti ve Volarech“. Publikace je ilustrovaný příběh, ve kterém vystupuje babička a její dvě vnoučata, která k ní jezdí na prázdniny do Volar. S postupem věku se zajímají o to, proč jsou ve Volarech dva hřbitovy a chtějí od babičky znát odpovědi. Ta jim ale odpoví, že to není příběh pro malé děti a že až budou starší, tak jim příběh odvypráví. A tak se také stalo a Jaruška s Toníkem se dozvídají o tom, co to byl pochod smrti a že prošel také přes Volary, že se babička osobně poznala s několika účastnicemi tohoto pochodu, které jí o něm vyprávěly a jak je důležité předávat jejich příběh dál, aby se nikdy nezapomnělo.

Autorem materiálu je Zdeněk Krejsa, vnuk Jaroslavy Krejsové, který se díky ní tématu již řadu let věnuje, pořádá konference, přednášky, setkání s pamětníky, výstavy… Díky tomuto tématu vznikla také obecně prospěšná společnost KreBul, která v odkazu paní Krejsové pokračuje. Autorem ilustrací je Jakub Imbera, pro kterého to byla velká výzva, jíž se zhostil skvěle a v obrázcích vystihl přesně pocity doby.

V rámci křtu byl příběh představen formou dramatizace příběhu, o kterou se postarali Hanka Rabenhauptová jako vypravěčka, Emilie Popielová coby babička a jako vnoučata Jakub Kadlec a Andrejka Houšková. Jejich vyprávění bylo zakončeno symbolickým předáním kamínků všem přítomným.

Kamínky pak byly symbolicky použity i na vlastní křest publikace. Kamínky se používají jako symbol toho, že se na mrtvé nezapomnělo. A to je hlavním motivem i tohoto příběhu – připomínat a nezapomínat na oběti pochodu smrti.

Křtu se zúčastnil také místostarosta města Prachatice Jan Kotrba, pro kterého byla akce hlubokým zážitkem. „Děkuji vám všem, kdo jste se na publikaci podíleli. Je to příběh, který je potřeba si stále připomínat a předávat jej dál jako svědectví doby. Přeji vám hodně sil do další práce a příběhu, ať nezapadne,“ uzavřel.

Celá akce byla velkým překvapením a také poděkováním právě pro Jaroslavu Krejsovou, která o vzniku publikace neměla vůbec ponětí. Akce se osobně zúčastnila a s dojetím poděkovala všem, kdo se na vzniku publikace podíleli. „Jsem moc ráda, že jsem našla pokračovatele toho, co jsem já před téměř osmdesáti lety započala. Bez těchto akcí a aktivit by příběhy postupně upadly v zapomnění. Takto si je budou moci dále připomínat další a další generace. Tedy děkuji opravdu všem, kdo přiložil ruku k dílu,“ uzavřela Jaroslava Krejsová.

Ta následně od všech přítomných obdržela 95 růžiček. A proč právě tolik? Protože na hřbitově obětí pochodu smrti ve Volarech je právě 95 pomníčků žen, které zde nalezly místo svého posledního odpočinku. Růžičky pak byly po skončení slavnosti položeny k jednotlivým pomníčkům na hřbitově obětí pochodu smrti ve Volarech.

Děkuji všem, kdo se na vydání publikace podíleli. Bez vás všech by příběh nevznikl a nedostal tuto svou podobu. Děkuji tedy jmenovitě Jakubovi Imberovi, Jitce Šálené, Zuzaně Pavlovské, Janě Břendové. Za dramatizaci příběhu Hance Rabenhauptové, Emilii Popielové, Andrejce Houškové a Jakubovi Kadlecovi. Děkuji také za finanční podporu Jihočeského kraje a Nadačního fondu obětem holocaustu, díky čemuž mohla být publikace vytištěna.

Mgr. Zdeněk Krejsa, DiS., KreBul, o.p.s.