Příběhy dvou studentů po více jak osmdesáti letech ožily

Díky spolupráci KreBul, o.p.s. a Gymnázia Prachatice byly oživeny dva zapomenuté příběhy. O jaké šlo se mohli dozvědět návštěvníci malé slavnosti, která byla uspořádána v pondělí 15. dubna v aule gymnázia.

„Ve výroční zprávě školy z roku 1946/1947 jsem objevila několik jmen bývalých studentů či pracovníků školy, kteří nepřežili druhou světovou válku,“ popisuje začátek příběhu ředitelka školy Jana Dejmková. Pak už stačilo potkat se s kolegy z KreBulu, kteří se věnují holokaustu a multikulturní výchově a nápad byl na světě. K celé aktivitě byl přizván i pedagog Tomáš Soumar a studenti Erik Vlášek a Ondřej Machart. Ti na základě získaných dobových materiálů a pátrání v online archiváliích zpracovali životní příběh dvou studentů – Maxe Spiegela, rodáka z Prachatic a Arnošta Klingera z Dírné u Tábora, kteří zemřeli v táboře v Osvětimi.

Na základě této iniciativy byly před budovou školy osazeny dva první stolpersteiny - kameny, o které se zakopává - v Prachaticích. Jejich význam objasnila ředitelka Nadačního fondu obětem holocaustu Marta Malá: „Z Talmudu vychází myšlenka, která říká, že člověk je zapomenut pouze tehdy, je-li zapomenuto jeho jméno. Proto jsem velmi ráda, že právě dnes odkrýváte dva kameny zmizelých a vracíte tak životní příběhy dvěma studentům školy,“ uzavřela. V zahradě školy pak byla umístěna vzpomínková deska s medailonky obou studentů.

Během slavnosti, kterou zpěvem zahájil a zakončil sbor studentů nižšího gymnázia pod vedením Kláry Málové, vystoupila řada hostů, mezi kterými byli senátor Tomáš Jirsa (ten zároveň nad akcí převzal záštitu), náměstek hejtmana Jihočeského kraje pro školství Pavel Klíma, starosta města Prachatice Jan Bauer, ředitelka Nadačního fondu obětem holocaustu Marta Malá. Slavnosti se zúčastnila také Šárka Poláčková, která je praneteř Arnošta Klingera, jednoho z připomínaných studentů. „Je pro mě velká čest, že zde dnes mohu být a připomenout si spolu s vámi příběh mé rodiny. Je to neuvěřitelné, že více jak po 80. letech se oba dočkali takové milé vzpomínky. Jsem za to velmi vděčná,“ shrnula ve svém krátkém vstupu.

Stolpersteine - česky též kameny zmizelých, „kameny, o které je třeba klopýtnout“ (zavadit pohledem), jsou dlažební kostky s mosazným povrchem, vsazené do chodníku, připomínající oběti nacistického režimu. Původně šlo o projekt německého umělce Guntera Demniga, který první kámen položil 16. prosince 1992 před radnicí v Kolíně nad Rýnem.

Slavnostní den byl zakončen koncertem Židovská hudba pro violoncello, který připravili Jiří Hošek a Dominika Weiss Hošková, syn a vnučka pamětnice holokaustu Helgy Hoškové Weissové, akademické malířky. Část výstavy jejích obrazů, které malovala v Terezíně, mohli návštěvníci zhlédnout v prostorách před aulou. Nádherné tóny violoncella byly doplněny také úryvky z knihy paní Helgy – Deník 1938-1945.

Max Spiegel

19. listopadu 1918 Prachatice - 13. prosince 1943 Osvětim

Studoval na Gymnáziu Prachatice od roku 1928, v roce 1936 zde maturoval s vyznamenáním. Ve studiu pokračoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy do zimního semestru roku 1939. Jeho studium bylo přerušeno uzavřením vysokých škol nacisty v roce 1939.

24. října 1942 byl převezen transportem Ca, č. 348 z Prahy do terezínského ghetta, 25. září 1943 byl deportován lékařským transportem Dl-N, č. 45 z Terezína do vyhlazovacího tábora Osvětim. 

Max Spiegel byl zavražděn v Osvětimi 13. prosince 1943.

JUDr. Arnošt (Ernst) Klinger

19. března 1911 Dírná u Tábora – 1943 Osvětim

Studoval na Gymnáziu Prachatice od roku 1927, v roce 1931 úspěšně složil maturitní zkoušku. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, v roce 1936 obdržel titul JUDr., poté se věnoval právnické profesi.

16. listopadu 1942 byl deportován transportem Cb, č. 520 z Tábora do terezínského ghetta. Odtud byl 20. ledna 1943 poslán transportem Cq, č. 939 do vyhlazovacího tábora Osvětim v Polsku, kde byl pravděpodobně hned po příjezdu zavražděn v plynové komoře. 

Položení vzpomínkových kamenů se konalo za finanční podpory Jihočeského kraje, města Prachatice a Nadačního fondu obětem holocaustu v rámci projektu Vzpomínka pro lidskost.

Jménem organizátorů bych rád poděkoval všem, kdo se této vzpomínkové slavnosti zúčastnili a zcela zaplnili aulu gymnázia. Poděkování patří také paní ředitelce Janě Dejmkové, že se společně s námi nápadu zhostila, Tomáši Soumarovi a oboum studentům za jejich nadšení a mravenčí práci při odhalování a zpracování příběhů, Jakubovi Imberovi za grafické práce a výrobu vzpomínkové tabulky, Janě Vozábalové a Jiřímu Gabrielu Kalimovi za pomoc s organizací a také pěveckému souboru za vystoupení.

Za KreBul, o.p.s.

Mgr. Zdeněk Krejsa, DiS.

ředitel

Ohlas z médií:

https://prachatice.eu/historicky%2Dprvni%2Dodhaleni%2Dkamenu%2Dzmizelych/d-45833

https://prachaticky.denik.cz/zpravy_region/kameny-zmizelych-prachatice-gymnazium.html

http://www.prachatickonews.cz/0-zpr/zpr2443.html

https://fb.watch/ryaTHhx0-m/

https://novinykraje.cz/jihocesky/2024/04/16/foto-v-prachaticich-byly-odhaleny-historicky-prvni-kameny-zmizelych/

https://kraj-jihocesky.cz/cs/pribehy-dvou-studentu-ozily-po-vice-jak-osmdesati-letech