Předkládaná publikace Jaroslavy Krejsové Přes Volary přešla smrt,si neklade za cíl být vědeckou historickou studií. Nutí nás k zamyšlení ne jenom nad událostmi konce druhé světové války, ale i nad smyslem lidskosti, hrdinství, odpovědnosti.
Dějepisec zaznamenává historickou událost, ale nedokáže popsat, co jsme byli a čím můžeme být. Dějiny nám ukazují, že náš výklad musí vést k dobru. Ukazují nám, že dobrý je mír, život, láska, zlé je ubližování, zabíjení, zášť a nenávist.
Ještě na začátku dvacátého století, než vypukla první světová válka, se někteří demokratičtí politici domnívali, že válka je překonaný barbarismus. Přesto si tuto válku vysvětlili jako poslední zoufalý pokus o zastavení pokroku ke světu lidskosti. Tento optimismus zpochybnila druhá světová válka se svou hrůzou a ničením, s úzkostí a beznadějí. Válka, která ukázala příklady obrovské lidské odvahy, ale též příklady přízemní zbabělosti.
Vraždění druhých předpokládá, že je oběť nejprve vnímána jako bytost méněcenná a nepřátelská. Je rozdíl mezi bezbrannou obětí a fanatickým dozorcem, který ponižoval, týral a zabíjel. Vězňové koncentračních táborů, oběti pochodů smrti měli pramalou naději na přežití, pramalou naději, že se ještě někdy setkají se svými blízkými. Přesto se často holýma rukama, mnohdy z posledních sil, postavili svým nelidským trýznitelům.
Autorka uvádí, že záměrem práce bylo připomenout události, od nichž uplynulo více než šedesát let. Události, které už navždy zůstanou spjaty s městem Volary, neboť volarský hřbitov se stal místem posledního odpočinku nevinných žen, obětí pochodu smrti. Co však víme o jejich životě? Známe jen střepiny, útržky několika dnů, posledních hodin jejich strastiplného života. U některých obětí nelze zjistit ani jméno. Nevíme nic o jejich rodinách, neznáme jejich obyčejné lidské touhy. Jak málo o nich víme! Jak snadné by bylo zapomenout!
Aby současná i budoucí generace nezapomněla na nedobrovolné oběti židovských žen, českých, polských, maďarských, ruských a německých, na jejich nepopsatelné utrpení, to byl důvod vzniku této publikace.
Dějiny nevybírají, co z nich je dobré a co zlé. Rozdíl mezi dobrem a zlem musíme rozpoznat sami. My rozhodujeme o tom, k čemu se chceme ve svých dějinách hlásit, co považujeme za důležité. Jde o to, na čem nám záleží, a co jsme pro to ochotni udělat. Nejzákladnějším lidským poznáním je, že člověk může dosáhnout naplnění svého života jen tím, že svůj život zasvětí úsilí o to, co je dobré, co má cenu.
Předkládaná publikace je proto i oceněním a poděkováním všem volarským občanům, kteří nezapomněli na projev úcty obětem transportu smrti.
PhDr. Jana Břendová
