V roce 2009 byl na odborné konferenci Volary a pochod smrti uveden zcela nový film, který zachycuje životní příběh jedné z přeživších účastnic pochodu. Příběh pojednává o paní Renatě Dindové, která žila v Písku. Naše setkání s ní se uskutečnilo 13 dnů před jejím náhlým úmrtím.
Film vznikl za finanční podpory Euroregia
dokumentární film
„Vzpomínka na číslo 47772 – příběh Renaty Dindové“
Před očima nám defilují torza vzpomínek žen, které přežily neuvěřitelné strádání. Jejich výpovědi výmluvně naznačují, že to, co nebylo vyřčeno, je ještě hrozivější, neboť se těžko hledají slova, jež by dokázala tu hrůzu vyjádřit. A skrze toto mlčení tušíme strastiplnost osudu všech 95 umučených žen, které nalezly místo posledního odpočinku ve Volarech. Jejich zubožená těla přijala do svého náručí volarská zem, jejich duše nalezly klid a Volařští je přijali jako své rodné. Jakoby se zde naplňovala myšlenka, že pokud alespoň jeden člověk vzpomene na zemřelého, tak nezemřel, neboť žije v našich vzpomínkách.
Stejně tak, jako se hřbitov obětí pochodu smrti ve Volarech stal místem posledního odpočinku 95 žen, obětí pochodu smrti, a místem stále připomínky stovek umučených bezbranných obětí války, nechť je tento dokument stálou vzpomínkou na paní Renatu Reginu Dindovou, vězně s číslem 47772.
